Každá žena od dosažení pohlavní zralosti až po menopauzu má tzv. fyziologický výtok. Tento výtok se v průběhu menstruačního cyklu mění. Jde o produkt žlázek na čípku děložním a produkt přirozeně se vyskytujících bakterií v pochvě – lactobacila. Tento tzv. fyziologický výtok nesvědí, nepálí, nepáchne a má bělavou, ev. běložlutavou barvu a škrobovitou konzistenci. Jeho množství je individuální, v těhotenství bývá ale jeho množství zvýšené.
Pokud výtok začne svědit, pálit, páchnout, dostane žlutou ev. žlutozelenou barvu nebo je hodně vodovitý či pěnivý, jde pak o příznak infekce. Tuto infekci je nutno léčit nejen proto, že obtěžuje, ale také proto, aby se infekce nešířila na čípek děložní a dále do dělohy a vejcovodů, kde by mohla způsobit vážnější škody. Pokud však u výtoku dominuje svědění, jde zpravidla o mykózu, kterou lze zkusit léčit volně prodejnými antimykotiky a teprve při neúspěchu lze problém řešit u svého gynekologa.
Své zkušenosti s výtokem (neboli kolpitidou, vulvovaginitidou) má zcela jistě každá žena. Objeví-li se jednou za čas a léčba je účinná, nejde o žádný problém. Existuje však jistá skupina žen, která trpí opakovanými nepříjemnými výtoky omezující a znepříjemňující život.
Problém není mnohdy v opakované infekci zvenčí, jelikož většina baktérii způsobující infekce se v pochvě běžně vyskytuje. Dobře fungující slizniční imunita a přítomnost lactobacilů by těmto bakteriím „neměla dovolit“ se nekontrolovatelně přemnožit. Léčení je pak obtížné spočívající v nošení vhodného čistě bavlněného spodního prádla, užívání probiotik, v omezení některých potravin jako moučná jídla, v posilování slizniční imunity pomocí autovakcín apod.